Takže jsi to nakonec ještě zmenšil. Z jakého důvodu, prostorová omezení (skladování, doprava)? Tvoje volba jak chceš mít velký model, akorát je třeba si uvědomit, že nyní už to bude poněkud o něčem jiném než v původním měřítku. Přibližnou délku uvádíš správně, pozor ale, že výtlak proti původnímu výrazně poklesne (mění se s třetí mocninou měřítka) a bude nyní činit už pouze cca 1 a 3/4 kg. Stabilita není zásadní problém, záleží jak to uděláš abys udržel těžiště dostatečně nízko. Rozdíl ale bude muset být v použitém vybavení. Pokud už jsi měl něco rozmyšleného, zřejmě to bude nyní nepoužitelné, nejde tolik o rozměry ale především o hmotnost.

Řežeš žebra z překližky. Takže se chystáš na klasické plaňkování? Osobně bych se s tím nepáral a zvolil nějakou snazší metodu (už tu v diskuzi pár návrhů padlo), ale opět tvoje volba jakou metodu chceš zkusit, držím palce. Nevím zda máš s takovou stavbou už zkušenosti, Bismarck naštěstí nemá příliš složitě tvarovaný trup (žádné protitorpédové výdutě apod.), rozměrné ploché dno není třeba celé plaňkovat, ale možno potáhnout překližkou.

Znám ten odkaz a čerpám z něj pár zkušeností druhých,děkuji.To že jsem se rozhodl pro menší model,je jak kvůli skladování tak i přepravě.Jeden kolos asi 130cm už mám a můžu říct že jsou velké problémy,hlavně z váhou.Jinak trup nejspíše potáhnu balsou,ještě přesně nevím.Jinak jsem postoupil o něco dál,ještě to není slepené ani obroušené,ale práci to dalo pěknou.
http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/ … 866199.jpg
http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/ … 866264.jpg
http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/ … 866333.jpg

Stavebnice v odkaze pěkná, ale taky pěkně pracná a pěkně drahá.

Tvoje kostra taky pěkná, dobrá práce, věřím že jí bylo dost. Právě pracnost mně od klasické dřevěné stavby odrazuje. Když  jen pomyslím na vyřezávání překližkových žeber lupenkovou pilkou (strojní vybavení nemám), bere mně panika. Přeju dostatek vytrvalosti. Potah balzou je OK, mělo by to být snazší než smrkovými lištami. Špičky trupu na přídi i zádi přijdou balzou vyplnit a vybrousit.

Pár poznámek. Pokud je ti vše jasné a máš ošetřené tak se předem omlouvám za nemístné poučování. Překližková žebra jsi řezal přesně podle vystřihovánky, anebo je máš zmenšená o tloušťku obšívky (balza není papír) ? Pokud ne, žádná tragédie, pokud nestavíš přesnou maketu, ten drobný rozdíl se napohled nepozná, akorát hrozí že při nedodržení přesných rozměrů nebude navenek sedět papírová obšívka. Žebra v samotné přídi a zádi naopak zůstanou nezmenšená protože se balza vlepí mezi ně a zabrousí podle jejich hran. Při slepování kostry bacha na přesnost. Doporučuje se ji sestavit dnem vzhůru s žebry připevněnými k pracovní podložce a celý trup sejmout až po oplaňkování obšívky. 

K velikosti modelu. Rozměrová omezení chápu, sám jsem řešil a řeším. Válečné lodě jsou nešikovné v tom, že jsou dlouhé a štíhlé. Šikovnější jsou třeba remorkéry které mají kompaktnější trup. Přes metr délky už model začíná být nepraktický, to je fakt. Nicméně příliš malé taky nejsou ono, protože jsou potom choulostivé na provozní podmínky a vyžadují klidnou vodu. Výše jsem se zmínil o mojí Musashi 1:350 (přestavba plastikového modelu na RC). Má cca 75 cm a 1,3 kg. Na stole slušná loď, na vodě ale malá lodička. Tvůj Bismarck 1:300 bude jen o něco větší. Zatím mám samé malé lodě, ale do budoucna chci něco většího. Ovšem žádné obry jak psal Přema. Pár bitevních lodí (včetně Bismarcka) 1:100 jsem viděl zblízka na vlastní oči, sice impozantní, ale u sebe si takové monstrum neumím představit. 1:200 mi přijde jako rozumný kompromis, alespoň pro velké lodě (bitevní, letadlové), malé (torpédoborce apod.) bych klidně 1:100 postavil. Osobně považuju za krajní limit délku cca 1,5 m (možnost testů doma ve vaně, převážení uvnitř auta) a hmotnost cca 10 kg (možnost uspokojivé ruční manipulace).

To je právě ono,velikost lodí.Nechci zůstat jen u Bismarcka,ale chci udělat víc bitevních lodí a opravdu nevím kam bych je umístil a dopravil třeba 2 nebo 3 lodě k vodě.Jinak s klasickou stavbou zkušenosti mám,do dneška jsem jich udělal asi 6 a žádní drobečkové to nejsou.Jen jsem chtěl vědět jestli nemá někdo zkušenosti Papír-překližka abych se zbytečně vyvaroval chyb.Neříká se pro nic za nic,, každá rada drahá"a když už tady to forum je?

Papír-překližka=záleží,čím lepíš( Kangon,Hercules,Pattex fix,disperze,...), kde(dílna teplá,studená),suchá,ev vlhčí sklep atd...v každém případě doporučuju nechat dobře proschnout v suché teplé místnosti a dobře zafixovné,...překližka  ráda přijímá i vzdušnou vlhkost a kroutí se,...
polystyren mezi žebra je dobré nalepovat epoxidem,v případě disperse doporučuju nechat otvory na vypaření se vody z lepidla,avšak opět dobře zafixovat na podkladní desce(dnem vzhůru),po dokonalém zaschnutí dofoukat mezery montážní pěnou(opět Velmi dobře zafixovat !!!! )ev rovnou místo polystyrenu vyfoukat montážní pěnou,ta je navíc i velmi chemicky odolná a při broušení nědělá takový binec,jako polystyren

Dobrý den
Nechci zakládat nové téma a proto se rád zapojím do diskuse o stavbě makety (polomakety?) „kultovní“ bitevní  lodě Bismarck. Po cca 40ti letech jsem se vrátil k modelařině a po cvičné stavbě plomakety torpédoborce (třída 1936, Karl Galster, kódové číslo 42) je na řadě tato loď. Měřitko volím 1:150 (délka 1673 mm, šířka 240 mm a hmotnost cca 15 kg) – důvod:
•    Po sklopení sedaček se vejde do kufru auta.
•    Oproti měřítku 1:200 o něco snazší zpracování detailů.
•    Torpédoborec v měřítku 1:150 má cca 830 mm a šířka cca80 mm. V menším provedení by to bylo už asi drama.
•    Měřítko 1:100 by se mi líbilo víc ale 2,5 m „kráva“ 50 kg těžká, na to už aby byl přívěs za auto.
V současné době zpracovávám podklady pro stavbu. Mám k dispozici vystřihovánku GPM 1:200, výkresy Tirpitze 1:200, z internetu staženou velmi dobrou monografii o Bismarcku s relativně podrobnými výkresy a řadu dalších podkladů z internetu. Docela se mi líbila fotogalerie postupu stavby dřevěného modelu z asi laserem vyřezaných překližkových dílů.
Trup jsem vymodeloval v programu Freeship, další budu zpracovávat ve SketchUpu. V současné době, během přípravy podkladů ke stavbě, řeším otázky:
•    Technologie výroby trupu – asi to bude laminát ale láká mě i plech. Plaňkování to nebude pro pracnost výroby kostry a stejně bych asi trup chránil slabým laminátem.
•    Technologie výroby nástaveb – asi to bude PSH nebo plech ale nejspíš kombinace.
•    Zhotovení paluby – problém vidím v tom, jak zajistit dostatečně maketový vzhled dřevěných palub, když šířka palubek by měla být cca 1 až 1,5 mm, a dále zvažuju jestli dělat v tomto měřítku příčné klenutí (jedná se asi o 2 mm). Příčné klenutí mají hlavní paluba a první paluba přední i zadní nástavby.
•    Rozsah ovládaných funkcí budu řešit později – mám 5ti kanál. Předpokládám, že to bude min. motor, kormidlo, ovládání hlavních dělových věží a osvětlení.
Přidávám obrázky trupu ve FreeShipu, přípravu žeber a hrubé obrysy zadní nástavby ve SketchUpu:

Budu vděčný za jakékoliv názory a podněty.

milanp:

Hm, další Bismarck, trocha úvahy proč mnozí staví pořád ty samé kultovní lodě. Sám taky něco takového mám, ale jinak se snažím spíš vybírat méně otřelé předlohy. Nemám však v úmyslu polemizovat nad osobním právem volby takže k věci.

S velikostí souhlas, zřejmě rozumné maximum.

Co se týče technologie stavby trupu. Laminát je OK, ovšem je třeba počítat s tím že výsledek záleží na kvalitě formy (kopyta). Klasické plaňkování je komplikované a pracné, ale při zvládnutí podává obecně nejlepší výsledky. Kopyto na laminování je třeba předem nějak vyrobit a broušením se nevytvoří křivky trupu tak dobře jako pomocí planěk. Pokud lze přimhouřit oko, mělo by být laminování schůdnější, pokud je požadavek na dokonalou maketovost, bude plaňkování zřejmě lepší volbou. Laminování se i tak opravdu nevyhne, ale je rozdíl pouze tence olaminovat dřevěný trup a stavět plnohodnotný laminátový trup, to druhé je náročnější na zvládnutí. To je ovšem plaňkování taky. Tak či onak, nějak se s tím člověk musí poprat. O technikách stavby trupu by se dalo diskutovat dlouze, záleží i na osobních zkušenostech a dovednostech, nedá se univerzálně radit. S tím plechem vak nevím nevím. Pokud nejsi zrovna zručný klempíř, asi to nebude to pravé. Je rozdíl sletovat nějaký jednoduchý hranatý trup a stavět něco složitějšího komplikovaněji zakřiveného. Stavba trupu modelu z plechu rozhodně není obvyklá a je to spíš kuriozita.

Nástavby jsou OK, obě možnosti se používají, plast je jednodušší a levnější, plech zas lépe vypadá a trvanlivější.

Plaňky paluby se dají dělat různě, záleží na požadovaném stupni dokonalosti. Lze jistě vyřezávat po jedné z dýhy či samolepicí tapety imitující dřevo, ale je to příšerně pracné. Snazší je prkna na takový podklad narýsovat, či si stáhnout z netu vzor, vytisknout a nalepit s minimální pracností.

PetrP:
Proč právě Bismarck? Už v dětství jsem tuto loď obdivoval. Jistě je to dáno jeho krátkou ale pohnutou historií. Člověk si kolikrát říká, co by kdyby? Ale na to se v historii nehraje. Dále pokud se dá o nějakém stroji na zabíjení říct, že vypadá hezky, tak je to určitě tato loď. Bicmarck byl určitě vynikající lodí i přes několik technických nedostatků.
K vlastní stavbě modelu: docela mě nahlodala myšlenka na plaňkovaný trup – Vaše argumenty jsou silné. S plaňkovanými trupy mám určité zkušenosti. Ještě by mě zajímal názor na technologii stavby trupu ze sololitu. Našel  jsem nějaký článek v Modeláři viz obrázek v galerii (je to docela čitelné)

Nezbývá než se rychle rozhodnout, protože na tom stojí další příprava podkladů pro trup.
S tou palubou ještě budu trochu přemýšlet. Jako dobrý nápad se mi zdá varianta ze slepených lišt na výšku i vytištění nějakého vhodného vzoru a nalepení na podklad.
Mám ještě jeden dotaz. Jakou vhodnou technologii zvolit na zábradlí v měřítku 1:150. Mě napadá pomocí šablony navrtat dirky po obvodu paluby, sloupky udělat z drátu 0,5 mm vlepit a lana nahradit vhodnou nití.

milanp:

Rozumím, Bismarck je elegantní a impozantní loď, její osud je legendární. Ne že bych na něj taky neměl zálusk. Osobně se však zajímám o historické válečné lodě řadu let, znám jich spousty a rovněž jsem si řadu z nich oblíbil. Nejen mezi notoricky známými loděmi jsou skvosty a fascinující osudy. Námětů na stavbu mám tedy dostatek. Nerad chodím pořád s davem, jsem rád vyjímečný a originální. Větší potěšení mi dělá když stejnou loď nemá kde kdo. Proto preferuju spíš méně profláknuté předlohy. Ale ne dogmaticky za každou cenu, pár známých lodí taky vlastním. Tohle je ale pouze akademická debata, nechci se přít a každému přeju ať staví lodě ke kterým má nějaký vztah.

K technice stavby. Nechci nějak lobovat a přesvědovat. Pouze předložit fakta a argumenty, ať si každý zváží a rozhodne sám. Abych pravdu řekl, žádnou loď jsem ještě neplaňkoval právě z obav z pracnosti. Výhody planěk jsou mi však dostatečně známy. Laminování se mi zdá jednodušší, ale taky to má svoje mouchy. Rovněž jsem nahlodán a nemám jednoznačný názor. Chce to vzít v úvahu víc faktorů. S čím má člověk zkušenost, co mu osobně sedí víc, zda práce se dřevem či chemikáliemi, zda má k dispozici dílnu pro špinavé práce či musí pracovat v bytě, jak dobře se mu shání různé suroviny atd.

Trup ze sololitu. S tím se setkávám poprvé. Když odhlédnu od netypického materiálu, nejedná se o nic zcela převratného, ale o známou techniku vyplňování kostry. Ta se poměrně široce používá v různých variantách pro stavbu samotného trupu či kopyta pro laminování. Kostru je možno zhotovit z překližky jako při klasické stavbě, nebo lehčí z jiného materiálu. Jako výplň se používá balza, pěnový či extrudovaný polystyren, PU pěna. Po zaplnění prostorů mezi žebry se výplň podle nich obrousí do výsledného tvaru a celek se olaminuje. Pěnový polystyren a PU pěnu je lepší před laminací okašírovat. U balzy a extrudovaného PS to není nutné, na ně se laminuje dobře. Obecně je takový postup jednodušší a rychlejší než klasické plaňkování, ale záleží na konkrétní variantě. Hlavní slabinou je tvorba křivek trupu broušením. I přes kontrolu prostřednictvím žeber se můžou nadělat propadliny a hrby. To už ale záleží na konkrétní osobní zručnosti.

Zábradlí asi tak nějak jak píšete. Sloupky z drátu či závlačky, lana z nitě či tenkého drátku. Něco jde i koupit, ale nebude to levné a nevím zda jsou podobné doplňky k dispozici v daném měřítku anebo jen pro menší (papírové a plastikové modely). 1:150 je však blízké 1:144, což je měřítko oblíbené v anglosaském světě a nějaké doplňky by měly být na netu k sehnání. Pochopitelně za tamní ceny.

Sololit je z takzvanš rozvákněného dřeva a je vysokotlakove slysováno a to bez jakýhkoliv pojiv a lepidel , Sololak je totež ale s lakovanou povrchovou upravou.

Lepty dělá Eduard... není třeba to shánět v zahraničí.

milanp: tak to vypadá, že jsem se seknul, není to v MO ale v Modelarzi, podle jiného DF v číslech 6-9/2006,  taky jsem našel že v 11/2008 je Tirpitz.

Omlouvám se, mám už toho doma spoustu a neregistruju co je v čem...