Pomocník SketchUp

Sablona dlouheho clanku pro web MoNaKo; ver.: 2.02; posledni zmena:

V poslední době na mě ze všech zákoutí internetu vykukují prostorové (3D) obrázky od panenky Barbie až po Buckinghamský palác. Vypadá to většinou pěkně, ale dalo by se to použít v modelářské praxi? Pomůže mi to nějak v kreslení potřebných dílů? Jak jsem všechno vůbec kreslil do teď?

Měl jsem před sebou výkres v ideálním případě tří pohledový z něhož jsem odměřoval a překresloval jednotlivé součástky ručně. Připočítat sílu materiálu, tady ji odebrat, nebude mi tu něco zavazet, vleze mi tam žebro atd. Tohle všechno musím mít na paměti. Jaké je pak překvapení, když po polovině práce zjistím, že něco musím nastavit, něco přiříznout nebo dokonce začít znovu. Nehledě na to, že pokud rýsuji tužkou a pravítkem, tak z pěti pokusů o stejnou úsečku mi vyjde pět různých.

Nebylo by fajn si celý díl napřed sestavit virtuálně v počítači, vše zkontrolovat, poopravit a teprve potom sestavit „naživo“? A přesně k tomuto účelu jsou jako stvořené 3D kreslicí programy. Ale který použít? Placené profi programy jsem zavrhl hned na začátku a problém odložil. Myšlenku jsem oživil v okamžiku, kdy se mi dostal do rukou free program Google SketchUp. Předem upozorňuji, že tenhle článek si neklade za cíl naučit práci v „kečupu“, ale pouze ukázat některé jeho možnosti při modelaření. Ale ovládání programu je jednoduché a pokud jsem ho zvládl já (v počítačovém prostředí se beru jako etalon složitosti ?), zvládne to každý od 6. třídy nahoru.

Co tedy k práci budeme potřebovat?

• 1. počítač s prostředím Windows od XP výše. Starší jsem nezkouÅ¡el, nevím, jestli spolupracují. Já mám XP a zvládá to v pohodě.
• 2. program SketchUp - ke stažení například na stránkách , tamtéž je ke stažení i výborná učebnice, podle které jsem se učil já. Je dobré stáhnout i dostupné pluginy (doplňky) ze stejné stránky, hlavně plugin, umožňující převod do dxf. Bez něj je sice „kečup“ pěkný, ale samoúčelný program. K čemu jsou mi výkresy, které nemůžu vytisknout ve skutečné velikosti?
• 3. libovolný program, který umí alespoň prohlížet a tisknout dxf. Já používám A9CAD - free program volně ke stažení například na . V programu neumím nakreslit ani čárku, není to potřeba. Stačí umět importovaný soubor vytisknout v měřítku 1:1.
• 4. výkres součásti, kterou chceme vyrobit, v elektronické podobě-nejčastěji formát JPEG nebo GIF

Práci s „kečupem“ ukážu na výrobě dělové věže AK 176 (obr.1).

• 1. pokud máme výkres v elektronice, otevřeme „kečup“, importujeme ho usadíme mezi osy x,y a upravíme jeho velikost dle naší potřeby (obr.2). Pokud máte výkres pouze na papíře, je nutné ho do elektroniky převést např. pomocí scaneru.
• 2. protože věž má složitější tvary, bude potřeba vnitřní kostra. Podle výkresu vytvoříme základní žebra (uzavřeme do komponent) a poskládáme je tak, jak budou ve skutečnosti (obr.3). Pokud je objekt, který modelujeme osově souměrný, tak se zatváříme radostně a vymodelujeme pouze jeho půlku, kterou v konečné fázi ozrcadlíme. (obr.4, obr.5)
• 3. žebra už tvoříme v tlouÅ¡Å¥ce materiálu, ze kterého budeme stavět. Nezapomeňte odečíst tlouÅ¡Å¥ku vnějšího pláště
• 4. postupně dotváříme ostatní žebra, až máme konstrukci hotovou. Nyní celou sestavu ozrcadlíme a máme věž, složenou ze dvou shodných polovin.(obr.6). Teď můžeme upravit pravou stranu věže, kde se nachází plocha pro dálkoměr. Tu doděláme a upravíme k ní přiléhající žebra (obr.7). Upravená část je zobrazena červeně.
• 5. celý náš výtvor zkontrolujeme rozměrově, prohlídneme, jestli se nám někde nepřekrývají žebra a navazují na sebe. Tím máme první část za sebou - máme 3D model věže. Ti hravější si můžou kostru potáhnout pláštěm (obr.8), ale kromě pokochání se výtvorem a možná konečné kontroly tvaru to podle mě nemá větší význam.
• 6. z hotové kostry zkopírujeme jednotlivá žebra, položíme je na plochu vedle sebe a rozložíme-komponenty totiž nelze převádět do dxf!(obr.9) Je dobré si předem na ploÅ¡e označit obdélník o rozměru A4, do kterého žebra ukládat. Pak nebudete mít problém s tím, aby se vám žebra vlezla na papír z tiskárny.
• 7. označíme žebra a vyexportujeme do dxf.
• 8. otevřeme soubor, kam jsme poslali naÅ¡e výkresy, nastavíme měřítko 1:1 a tiskneme
• 9. tiskl jsem zezačátku na samolepky, ale ty jsou celkem drahé, tak jsem přeÅ¡el na papír, který k materiálu lepím kancelářským lepidlem Kores (obr.10).
• 10. tímto máme nachystanou stavebnici, která nám (pokud jsme pracovali přesně) nebude odmlouvat a dělat naschvály a půjde v pohodě složit. (obr. 11, 12,13,14,15,16,17,18,19)
• 11. výkresy v dxf můžeme samozřejmě použít jako podklady pro cnc stroje - to je pro ty línější z nás.

Celá příprava výkresů této věže mi zabrala cca 4 hodiny práce. Se stavbou už to bylo samozřejmě horší. Můžu říct, že jsem si na tento program tak zvykl, že tužku a pravítko beru do ruky už jen vyjímečně a kdejakou ptákovinu kreslím v něm. Je to rychlé, přesné a dokáže to šetřit materiál. Na ukázku přidám ještě pár fotek dalších 3D modelů (obr. 20,21,22,23). Závěrem mám ještě tři rady, které se mě osvědčily:

• 1. Při první práci v programu věnujte velkou pozornost jeho nastavení. Je to velmi srozumitelně popsané v už zmiňované učebnici od p. Mikače.
• 2. Každou konstrukci si předem dobře rozmyslete a načrtněte od ruky na papír, uÅ¡etříte si hodně slepých uliček.
• 3. Nezoufejte, když svůj první model budete tvořit 30 hodin, ono se to určitě poddá.

Doufám, že pokud přemýšlíte nad používáním programu SketchUp, pomohl Vám tento článek v rozhodování a nebyl to pro Vás zabitý čas.

Obrázková galerie

Martin Richter