Balza - døevo pro modeláøe

   Vìtšina leteckých, raketových a i lodních modeláøù se bez balzy prostì neobejde. Pro svoje vlastnosti je neocenitelným materiálem, který se nìkde dá tìžko nahradit. Balzu používají i jiné obory než jen modeláøi, napø. výroba hraèek, nábytek, obklady hudebních studií a pod.

 1. Èást 

   Co to balza vlastnì je? 

   Balza je strom, který roste v tropických pralesech . Roste pomìrnì velmi rychle. Bìhem pùl roku od vysazení má kmen již prùmìr okolo 4cm a dosahuje výšky 3 až 4m. Døevo balzy je hodnì nasáté vodou a proto se musí opatrnì sušit. Nejlepší kvality døevo dosahuje zhruba 6-10 let po vysazení. Strom je již vysoký dvacet až tøicet metrù a prùmìr kmenu se pohybuje v rozmezí dvaceti až tøiceti centimetrù. Když se strom nechá rùst delší dobu zaène døevo ztrácet na kvalitì. Hlavní výhodou balzy je její velmi nízká hmotnost.

Dìlení a výbìr balzy

   Chcete-li z balzy stavìt s úspìchem, musíte znát její zvláštnosti, umìt ji tøídit a správnì zpracovávat. Hustota balzového døeva je asi 60-350 kg/m3. Dalo by se tvrdit, že èím má balza vìtší hmotnost tím je i pevnìjší a naopak.  Proto se balza tøídí do tøí základních skupin. Na tvrdou, støední a mìkkou. Odbornì se však tøídí více podrobnìji.

• zvl᚝ lehká

• lehká

• støednì lehká

• støední

• tvrdá

• velmi tvrdá

   Druh balzy se v praxi zjišuje vzájemným porovnáváním rozmìrù a hmotnosti jednotlivých prkének. Také podle zabarvení lze rozpoznat o jakou balzu jde. Obecnì platí, že svìtlejší balza je lehèí a kvalitnìjší, tmavší je naopak t잚í. Pomìrnì pøesnì tvrdost balzy odhadnete pomocí vrypu nehtem. Tvrdší balza se snadno øeže na tenká prkénka a proto zde najde pøevážnì právì ji a zase naopak.

   Pøi výbìru je dùležitý také zpùsob øezu døeva. To se pozná podle orientace let (letokruhù). Jsou tøi základní zpùsoby.

• radiální (1)

• tangenciální (2)

• namátkový (3)

Jak který øez je veden nejlépe ukazuje obrázek.

   Prkénka øezaná radiálnì (1) jsou vhodná napøíklad pro žebra køídel, odtokových lišt nebo na potah trupu a pod. Nehodí se na potah zakøivených ploch nebo stáèení trubek.

   Prkénka øezaná tangenciálnì (2) se hodí na potah zakøivených ploch, na stáèení trubek, tuhý potah køídel apod.

   Prkénka øezaná namátkovì (3) se hodí na to ostatní. Je ovšem tøeba každé takové prkénko pøedem vyzkoušet, protože jejich léta mají pokaždý jiný sklon a tím i jiné vlastnosti. Tìžko se také dají rozpoznat, protože se mohou svým sklonem let blížit k tangenciálnímu nebo radiálnímu øezu.

   Spránì rozpoznat balzu, to chce trochu zkušeností, ale až budete nìjakou kupovat zkuste si vzpomenout na to co jste se o balze doèetli. Výbìr té správné se vždy vyplatí!

2. Èást 

   Balza se vìtšinou prodává v prkénkách a nebo hranolech. Proto ji potøebujeme naøezat na potøebnou délku, vyøíznout požadovaný tvar a pod. Jak správnì na to si ukážeme v této èásti.

Nástroje k øezání

   K øezání používáme výsuvný modeláøský nùž, jemnou listovou pilku, lupenkovou pilku pøípadnì skalpely, žiletky a pod. Èasto používaným nástrojem je balzoøíz (viz. obrázek), který si mùžete sami vyrobit a nebo si jej koupit. Základní deska (A1 a A2) balzoøízu má zasazeny ostré a tenké nože za sebou tak, aby postupnì vystupovaly  víc a víc.  U mìkterých balzoøízù se dá jejich výška nastavit. Na základní desku pøiléhá pravítko (B), které je nastavitelné a tak mùžeme øezat rùznì široké lišty èi menší hranolky. Právì k tomu je balzoøíz urèen. Pøiložíme prkémko na desku tak, aby doléhalo k pravítku a posunujeme jej proti ostøí nožù. Pozor na prsty ! Souèasnì prkýnko tlaèíme k základní desce. Øežeme vždy po smìru let døeva. Chce to trochu cviku, ale výsledek je pak perfektní.

   Dalším velmi èasto používaným nástrojem je výsuvný zalamovací modeláøský nùž (1). Je to pomìrnì bezpeèný nástroj, protože èepel se dá velmi rychle zasunout do rukojeti a sama nevyjede.  Výhodou tohoto nože je, že se dá snadno obnovit jeho ostøí odlomením již otupené èásti. Nevýhodou pak je jen jeden tvar ostøí a ne pøíliš kvalitní rukojeti. Ta se vìtšinou rychle a snadno poškodí, protože je z plastu. Navíc pøesnì nevede èepel, která je pak v boèním smìru volnìjší. Proto je lepší kupovat tyto nože s kovovou rukojetí. Nìkdy je proto lepší si poøídit modeláøský mùž, který má výmìnné èepele. Tyto èepele mají rùzný tvar ostøí (2-5). Jejich nevýhodou je, že se v pøípadì otupení musí pøibrušovat. Výhodou je pak pevnì usazená èepel v rukojeti a tím i pøesnìjší øez. Spousta modeláøù nedávno používala a nebo ještì používá použité žiletky. Jejich výhodou je velmi vysoce ostré ostøí. Proto se hodí na vyøezávaní detailù a pod. Nevýhodou je jejich pružnost. Musíte dávat velký pozor na kolmost øezu. Konec zaøíznutý do bazy má tendenci tzv. bruslit.Proto se nehodí na dlouhé øezy. Také nebezpeènost tohoto nástroje je vysoká. Nedají se brousit a tak po otupení se vyhazují. 

U lupenkové pilky použijeme list s co nejjemnìjšími zuby. Když nasadíte do pilky list s pøíliš hrubými zuby, bude pilka balzu trhat. Obzvláštì u tenkých prkének. Lupenková pilka je maximálnì vhodná k vyøezávání nepravidelných tvarù, kruhových otvorù a pod. Listová pilka je naopak velmi vhodná tam, kde potøebujeme dodržet kolmost øezu. Také se používá na zakracování hranolkù a silnìjších prkének. Opìt se snažíme použít pilku s jemnými zuby.

Øežeme balzu

   Když øežeme rovné øezy, tak nožem øežeme vždy podle pravítka. Na silnìlší prkénka nebo hranolky použijele listovou pilku. Pøi øezání nožem dáváme pozor, abychom na øezaný materiál nevyvinuli pøíliš velký tlak. Mohlo by dojít k promáèknutí balzy a tím znehodnocení øezu. musíme víc obrousit a ten kousek který musíme obrousit nám mùže chybìt. Také nevhodný tvar ostøí (pøíliš široké) bude mít stejný efekt. Proto tam, kde potøebujeme zachovat maximální pøesnost øezu použijeme nùž se štíhlým ostøím. Øez si také mùžeme dopøedu vyzkoušet na nepotøebném kousku.

Pøi øezu podél let døeva muséme dávat pozor, aby nám nùž neuhnul stranou. To se stane velmi lehce, protože léta døeva fungují nìco jako svodidla. Nùž musí být maximálnì ostrý a pokud to jde øežeme podle pravítka ! Pøi øezání pilkou po letech to platí také. Pilka se rychle zaøezává, ale má neustále snahu uhnout stranou. Proto se nenechte strhnout rychlostí a snadností øezu a na pilku netlaète !

   Øežeme-li z jednoho prkénka více lišt, oznaèíme nejprve jejich spoleènou délku (pøípadnì další rozmìry) a potom odøezáváme jednotlivé lišty. Lišty naøezáváme z obou stran, aby bylo dosaženo maximální kolmosti øezu. Když øežeme stejné lišty, které jsou sbíhavé, dosáhnete lepšího výsledku, když lišty budou k sobì pøiléhat šikmou stranou než rovnou (viz. obrázek). Je to proto, že vedete jen jeden øez pøes léta. Nìkdy potøebujeme vyøíznout kruh a nemáme k dispozici vhodnou pilku. V takovém pøípadì vedeme sérii rovných øezù, které jsou teènami k vyøezávanému kruhu. Nejdøíve vyøízneme ètverec a potom postupnì seøezáváme vrcholy na mnohoúhelník. Ve finále pomocí smirkového papíru zabrousíme. Øez lupenkovou pilkou ovšem je pøesnìjší a i rychlejší. Jak správnì vést øez nejlépe ukazuje následující tabulka s obrázky a vysvìtlujícím textem. Když dodržíte tyto jednoduché zásady budete s výsledkem své práce vždy spokojeni.

	Tenké prkénko øežeme napøíè let tak, že nedojedeme až do konce, ale øežeme z obou stran. Zabráníme tím vyštípnutí prkénka.
	Silnìjší lišty øežeme zásadnì pilkou nikoliv nožem ! Nùž materiál promáèkne.
	Tlustší prkénka øežeme pilkou a zásadnì na plocho ! Jinak budeme mít okraje øezu silnì roztøepené.
	Když øežeme nožem prkénko po délce šikmo pøes léta, vedeme nùž tak, že snaha sledovat léta jej neustále pøitlaèuje k pravítku.
	Z tlustšího prkénka vyøezáváme zakøivený tvar radìji lupenkovou pilkou než nožem.
	Když øežeme zakøivený tvar nožem, vedeme nùž tak, aby v pøípadì že nám uhne (veden léty) z øezu nepoškodil vyøezávaný díl.
	V vìtších blokù balsy odøezáváme èásti  listovou pilkou a pilku vedeme tak, abychom byli schopni snadno kontrolovat smìr øezu. Lupenková pilka nezaruèuje pravoúhlý øez.

3. Èást 

Broušení balzy

   Balzové døevo se dá velice dobøe brousit. K tomu použijeme nejlépe brusný (smirkový) papír rùzné zrnitosti. Papír si pøipevníme (pøilepíme) k nìjakému špalíku nebo malému prkénku (staèí odøezky). Tak získáme brusný nástroj k opracování balzy. Rovné plochy nikdy nebruste tak, že položíte smirkový papír na destièku a pomocí prstù lehce tlaèíte na smirkový papír. Tím veškeré nerovnosti je zvýrazníte. Vždy používejte brusný špalík. Brousíme vždy po smìru let døeva pøípadnì krouživými pohyby. Nejdøíve hrubším papírem nakonec tím nejjemnìjším.

   Když chcete dosáhnout opravdu velmi hladkého povrchu, tak lehce navlhèete broušenou plochu a nechejte zaschnout. Voda zpùsobí, že z balzy vystoupí vlákna a jdou pak zbrousit do perfektní roviny. Tento postup nìkolikrát opakujeme, až jsme s výsledkem zcela spokojeni. V pøípadì, že broušenou plochu budete lakovat, použijte místo vody zøedìný nitrolak. Efekt bude stejný.

Lepení balzy

   Balza se dá velice dobøe spojovat lepením. Dobøe provedený lepený spoj je èasto pevnìjší než samotný materiál (tedy balzové døevo). V dobøe provedeném spoji to praskne málo kdy.

   K lepení lze velice dobøe použít acetonová lepidla (Kanagon), sekundová gelová lepidla a nebo lepidla dispersní (Herkules). Všechna jsou snadno dostupná a i pomìrnì levná. Když lepíme acetonovým lepidlem, použijeme metodu tzv. "dvojího lepení". Obì lepené plochy natøeme lepidlem a necháme zaschnout. Pozor aby lepidla nebylo pøíliš mnoho. Lepené plochy by na sebe nemusely dobøe dosedat. Po zaschnutí lepidla opìt naseme lepidlo a lepené díly k sobì pøitiskneme, zafixujeme a lepidlo necháme dobøe proschnout. První vrstva lepidla se totiž vpije do balzového døeva a vyplní všechny póry. Druhá vrstva lepidla už zùstává na povrchu a spojí lepené díly. Acetonové lepidlo zasychá zhruba 15 minut. Záleží na pøístupu vzduchu ke spoji. Velké plochy mohou schnout i delší dobu. Spoj je zpravidla pevnostnì odolný za 1-2 hodiny. Acetonová lepidla nemají pøi lepení ráda vlhkost. Spoj, který byl napø. proveden na vlhkém balzovém døevì, získá mléèný odstín, dlouho zasychá a není pevnostnì odolný.

   Dispersní lepidla mají tu výhodu, že nezapáchají jako lepidla acetonová. Hodí se k lepení velkých ploch. Zasychají delší dobu než acetonová lepidla a jejich spoj není tak tuhý. Vykazuje jistou pružnost, což se mùže hodit. Dispersní lepidla jsou vodou øeditelná ale po zaschnutí se ve vodì již nerozpouští. Když provádíme spoj pomocí dispersního lepidla, tak NEUPLATÒUJEME metodu dvojího lepení. Lepidlo se totiž nevsakuje a spíše pøilne k povrchu.

Pomùcky pro lepení

   Lepený spoj potøebujeme na dobu schnutí lepidla zafixovat, aby se nepohnul. K tomu obvykle používáme špendlíky, pérové kolíèky na prádlo, rùzné pérové kanceláøské spony a pod.

   Døevìné pérové kolíèky použijeme tam, kde nehrozí, že by se kolíèek dostal do kontaktu s naneseným lepidlem. Pokud spoj stlaèíme, mùže se stát, že trocha lepidla se vytlaèí. Toto lepidlo pak mùže pøilepit i kolíèek a tím dílo znehodnotit. V tomto pøípadì jsou lepší kolíèky plastové, které jsou vùèi acetonovým a dispersním lepidlùm jaksi imunní. Døevìné kolíèky mají zase tu výhodu, že jejich konce mùžeme seøíznout a tím zajistit lepší tlak na lepený spoj.

   Kolíèky a spony ale mohou zpùsobit i nežádoucí jev a to je promáèknutí materálu. Obzvláštì u mìkké balzy pøi dlouhodobìjší fixaci lepeného spoje se mùže stát, že kolíèek se do døeva vytlaèí a jeho povrch, který jsme pøedtím tak peèlivì broisili do prfektní roviny znehodnotí. Aby k tomu nedošlo, je dobré mezi balzu a kolíèek vložit napø. kousek plechu nebo tuhý kartón, pevnou plastovou destièku a pod. Tím se tlak kolíèku rozloží na vìtší plochu a nedojde k jeho otisknutí.

   Druhou neèastìji používanou pomùckou pøi lepení jsou špendlíky. Možná si myslíte co je na špendlíkách ? Prostì to tam píchnu a hotovo. Není to tak až tak jednoduché. Špendlíky a již tenké nebo silnìjší každopádnì v balze udìlají otvor. Je proto tøeba s tím poèítat, že napø. lepenou plochu budeme muset ještì pøebrousit. Špendlík prochází pøes lepený spoj a proto urèitì pøijde do kontaktu s lepidlem. Napø. u sekundového lepidla to má za následek, že špendlík prakticky nemùžete vytáhnout aniž byste poškodili balzu. I acetonová lepidla k nìkterým typùm špendlíkù pøilnou velmi ochotnì. Proto špendlíky pøi vytahování z lepeného spoje nejdøíve otáèíme kolem podélné osy a až když jde se špendlíkem otoèit, tak jej vtáhneme zcela. Špendlíky nezapichujeme nikdy kolmo na lepený spoj. Pokud spoj trochu pruží, urèitì vám špendlík nepatrnì povytáhne, lepené plochy k sobì dokonale nepøilnou a tím se sníží pevnost spoje. Proto je zapichujte tak, že lepený materál k sobì pøitiskneme a špendlíkem zajistíme pod úhlem cca 45°. Tím zajistíme, že i pružný spoj nemùže špendlík povytáhnout.

Konec