Jak odlévám

  Vážení, pøed èasem jsem byl vyzván, abych popsal a nafotil postup pøi odlévání detailù z pryskyøice do silikonových forem. Tak tedy takhle mì to nauèilo 10 let praxe. Podotýkám, že jsem díky tzv. "nesolventnosti" bývalého kolegy (prý i šéfa) neabsolvoval žádné školení u odborníkù, které si obvykle cení na 3500,-Kè!

1. èást - výroba formy

   Pøi vytváøení modelu pro zaformování si musíme uvìdomit, že každý i sebenepatrnìjší odìrek nebo jiný nechtìný detail se otiskne naprosto dokonale do formy a tím i do každého odlitku. Model nesmí mít pórovitý povrch. To znamená, že by mìl mít nástøik alespoò základovou barvou, ale povrch nikdy neleštím aby se na mírnì matném povrchu budoucích odlitkù lépe udržela i tenká vrstva barvy. Model pøi použití silikonového materiálu na formu, mùže mít i negativnì tvarované plochy, ale máme-li èlenitý povrch musíme použít i mnohem mìkèí silikon a pøi odlévání používat vakuum.

   Princip formování je v dokonalém obalení modelu silikonem. Toho lze dosáhnout jedinì ve vakuu. Vakuum získávám dvoustupòovou vývìvou, ale lze použít i opaènì zapojený kompresor z lednièky. Na sací trubièku kompresoru nasadíme hadièku a její druhý konec pøipojíme na trubièku pøipájenou k víèku zavaøovací sklenice se šroubovým uzávìrem. Model nejvìtší rovnou plochou pøilepím (pøišroubuji) k destièce z PSH nebo jiného lepitelného plastu a ze stejných destièek vyrobím rámeèek kolem modelu tak, aby nejmenší síla stìny budoucí formy byla alespoò 5mm, radìji ale více.

   Model v tomto stadiu pøípravy pøestøíkám lehce zøedìným saponátem (jakýmkoli z kuchyòského døezu), ten slouží jako separátor.

V ŽÁDNÉM PØÍPADÌ NEPOUŽÍVEJTE K SEPARACI OLEJ NEBO TEN JE I SOUÈÁSTÍ SILIKONOVÉHO KAUÈUKU A OBÈAS ZAFUNGUJE SP͊E OPAÈNÌ!

   Silikonový kauèuk pro výrobu forem je možné použít levný (napø. LUKOPREN 1522), ale ten není zrovna pøíliš kvalitní a vydrží asi jen 5 odlitkù, než se v detailech vytrhne. Pak je možno použít výborných kauèukù od zahranièních výrobcù (napø. od AXONU-ESSIL nebo tøeba SILASTIC). Osobnì jsem ale pøešel na LUKOPREN 8100 s katalyzátorem 8A. Ten je dostupný (jsem z Kolína) a není ani nepøimìøenì drahý, pøièemž vydrží asi 80% oproti zahranièním.

   Silikon odvážím co nejpøesnìji a podle návodu pøidám katalyzátor. To vše v co možná nejužším kelímku, který by se mìl vejít do pøipravené vakuovací sklenice. Silikon rozmícháme s katalyzátorem, nejlépe hnìtacími metlami ve šlehaèi (to jsou ty spirálové).

   Vysoký kelímek je nutný pro dobré odstranìní vzduchu ve vakuu (viz dále). Po rozmíchání silikonu s katalyzátorem ihned dáme do sklenice ve které vytvoøíme vakuum. Ve vakuu vyjde veškerý vzduch obsažený v silikonu a vypadá to jako v pohádce ,,Hrneèku vaø!" (proto ten vysoký kelímek). Když pøestane silikon vaøit, ihned ho naléváme na model , ale ne všechen najednou! Rozdìlím si silikon asi na 2-3 èásti a po nalití každé z nich opakujeme vakuování tentokrát rámeèku s modelem i se silikonem. Tím odejde i zbývající vzduch z detailù modelu.

   Po zalití modelu nechám ještì nìkolik minut formu v klidu a potom na rámeèek opatrnì od jednoho rohu pokládám sklenìnou destièku nastøíknutou saponátem tak, aby pøebyteèný silikon mohl odtéci. Forma tuhne asi nìkolik hodin, podle toho jaký silikon jste použili a kolik vlhkosti se dostalo do silikonu pøi míchání. Nesnažte se urychlit tuhnutí vìtším % katalyzátoru mohlo by se stát, že nestihnete hmotou zaplnit prostor kolem modelu a to je škoda drahé hmoty. Osobnì dávám radìji katalyzátoru o nìco ménì, abych mìl èasovou rezervu pøi zpracování.

   Model z formy vyndávám až po 24 hodinách a to velmi opatrnì, postupnì si pomaèkáním silikonu model uvolním a teprve potom opatrnì vyjímám. Forma je sice hotová, ale stejnì radìji poèkám ještì do druhého dne než v ní zaènu odlévat. Vím že ne každý má možnost používat vakuování, ale upøímnì øeèeno, bez vakua si pìkný odlitek pøedstavit neumím, pokud by nešlo o odlitek zcela bez detailù.

   Fotky které jsou zde k nakouknutí jsem poøizoval za pomoci kamaráda v mém poloprovozu, takže jde o zaøízení které není tak úplnì proveditelné ,,na kolenì". Základem je dvojstupòová vývìva vyøazená "porevoluènì" pro netìsnost ze školního kabinetu a koupená v bazaru za 400,-Kè. Oprava akvarijním silikonem v hodnotì 29,-Kè ji zprovoznila zcela bezchybnì. Deska - plocha pro práci je broušené železo 300x300x10mm s otvorem pro napojení hadice od vývìvy. Nádoby pro vakuování jsou z železné trubky s nalepeným sklem nebo z "jeklu". Sklo má tloušku alespoò 8mm pøi prùmìru trubky 160mm a 10mm pøi prùmìru trubky 220mm.

TO JE DÙLEŽITÉ NEBO UŽ JSEM PØEŽIL VÝBUCH (IMPLOZI) SKLA KTERÉ BYLO TENÈÍ - STØÍPKY O VELIKOSTI 2MM BYLY ZASEKANÉ I DO OMÍTKY!!!

   Sklo je pøilepeno akvarijním silikonem k trubce. Tìsnìní desky a trubky bìhem vakuování zajišuje obyèejný podlahový mirelon. Hadice mezi deskou a vývìvou musí být silnostìnná aby se vakuem nezploštila. Regulaci podtlaku reguluji jen ucpáním rozboèky na sání vývìvy prstem (vìøte, nevìøte, je to spolehlivìjší a citlivìjší než pùvodní elektrický ventil).

2.èást - výroba odlitku

   Silikonové formy máme tedy hotové a odleželé a mùžeme tedy zkusit vlastní výrobu. Forma musí být úplnì suchá, to je hodnì dùležité protože rùzné odlévací hmoty reagují se zbytkovou vodou (párou) rùznì.

   Pro své odlitky používám dvousložkovou polyuretanovou pryskyøici od AXONU, oznaèenou F16. Je to asi nejuniverzálnìjší hmota pro rùzné typy odlitkù a má velkou výhodu v rychlém tuhnutí a celkem pøijatelné dobì zpracovatelnosti. Tady je tøeba si uvìdomit, že jsme-li zvyklí na epoxidy, to znamená zpracovatelnost okolo 5 minut až 1 hodiny a tuhnutí do 24 hodin , polyuretan F16 má zpracovatelnost 30 sekund až 1 minuta a tuhnutí od 2 minut do 4 minut z èehož plyne, že nebudeme stíhat vùbec nic. Údaje o rychlosti se mìní podle teploty a množství namíchané hmoty - èím ménì hmoty nebo tepla tím pomalejší je reakce. Hmota na vlhko reaguje pìnìním bìhem tuhnutí .
Dovozce hmot pro odlévání , firma ACR- czech , má obrovskou nabídku i pro maloodbìratele za pøijatelné ceny. Dodává hmotu v balení 2x0,9 kg za cenu s daní do 1000,- Kè. Hmota F16 je mírnì naplnìna porcelánovým pudrem, ale je možné vmíchat do ní i jiná plniva (grafit, hliníkový prášek, kamennou dr nebo sklenìné kulièky) a tím ovlivnit její vlastnosti. Je také možné barvit ji pastou od stejné firmy, ale v malém množství také pøimícháním syntetického emailu.

TADY ALE POZOR, PROTOŽE EMAIL PÙSOBÍ JAKO URYCHLOVAÈ!!!
 

   Protikus formy je v mém pøípadì z destièky skla opatøené nastøíkanou vrstvou silikonu na lepení akvárií. Silikonové lepidlo se dá dobøe naøedit jenom toluenem, ale pak se dá jednoduše nastøíkat na povrch skla, který jsme dokonale odmastili. Sklo pøed nástøikem mùžeme také mírnì zdrsnit, buï mechanicky - poškrábat smirkem, nebo chemicky kyselinou fluorovodíkovou. Pøi odmašování NESMÍME použít saponát. Jeho i sebenepatrnìjší zbytky by se chovaly vùèi silikonu jako separátor a vyrobili bychom místo silikonového skla, silikonovou folii. Je však nutné nechat nastøíkanou vrstvu silikonu opravdu dobøe vyschnout alespoò 24 hodin.

   Pøed odlitím mùžeme pro zvýšení poètu odlitkù z jedné formy mírnì silikon neseparovat, nejlépe parafinovým separátorem nebo silikonovým èi teflonovým sprejem. Není to ale nezbytné. Použijeme-li hmoty o kterých se tady rozepisuji, vydrží i celkem detailní forma minimálnì 20 odlití bez ztráty vlastností. Je ale dùležité nechat odvìtrávat formy. Z polyuretanu se uvolòuje cosi, co zpùsobuje mírné bobtnání silikonových forem takže první a desátý odlitek z jedné formy bude mít rozdílnou velikost, jestliže je odlijeme bez alespoò 5 minutové prodlevy na odvìtrání mezi jednotlivými odlitími. Pøi použití epoxidù se toto neprojevuje, ale èas tuhnutí je stejnì delší než èas pro odvìtrání.
 

   Pøi odlévání používám plastikové lžíce na odmìøování množství obou složek a vzájemnì složky míchám v obalech od Kinder vajíèek, nebo kelímky od jogurtù.

 DÙLEŽITÉ JE DOKONALÉ SMÍCHÁNÍ OBOU SLOŽEK

jjinak nemusí hmota dobøe ztuhnout a z formy ji dostaneme jen rozpouštìdlem , ale za cenu znaèného snížení životnosti formy. Dvì tøetiny hmoty ihned po smíchání nalévám do formy a celou ji vložím pod vývìvu. Opìt se uplatní efekt "hrneèku vaø" který reguluji prstem na vývìvì stejnì jako u forem. Ideální je stihnout dva cykly než hmota zaène tuhnout.

První cyklus zajistí odchod vzduchu z hmoty samotné a druhý cyklus vytáhne vzduch který zùstává v detailech formy. Doplním formu zbytkem namíchané hmoty, kterou už nevakuuji, tak aby vytvoøila hladinu do mírného kopeèku nad formou a to v celé èinné ploše, to znamená nad všemi detaily budoucího odlitku.

Jde-li o formu na plochý výrobek (viz fotky forem na rozebraný vagónek) pak ihned pøikládám na hladinu hmoty protikus formy, tak že si sklo opøu o jeden roh formy a pomalu ho pokládám z rohu na plochu (pomalu je relativní pojem), ale tak ,aby stíhaly pøípadné zapomenuté bublinky vzduchu utéci ke stranì.

Na sklo nesmím tlaèit nikdy více než takovou silou, která bude zatìžovat sklo po celou dobu tuhnutí odlitku. Kdybychom toto nedodrželi a zatlaèili více a pak odlehèili, došlo by ke zpìtnému nasátí vzduchu z okolí formy do krajù odlitku.

   O prostorových formách platí totéž jen s tím rozdílem, že protikus je druhá èást formy.
Po èase ale zjistíte, že je jednodušší rozdìlit jakýkoliv odlitek na nìkolik jednoduchých plochých kusù a ty pak slepit, než se snažit vytváøet složité formy, které se velmi rády poškodí pøi vyndávání odlitkù (nìkdy i pøi vyndávání originálu). Osobnì bych i záchranné kruhy radìji podélnì rozpùlil a pak odlitky slepil.
 

   Odlitek z formy vyjímám tak jako originál pøi výrobì formy. Po vyndání odlitek opracujeme jak jsme zvyklí a samozøejmì odmastíme.

MALÉ DOPORUÈENÍ
NESNAŽTE SE UŠETØÍT TÍM , ŽE NAMÍCHÁTE HMOTU V MNOŽSTVÍ PØESNÌ ODPOVÍDAJÍCIMU ODLITKU. VŽDY JE LEVNÌJŠÍ VYHODIT PØELITKY Z OKOLÍ FORMY NEŽ VYHODIT ODLITEK KTERÝ NENÍ Z ÈÁSTI VYPLNÌN HMOTOU.

Konec

 Petr Hájek